Únor 2017

Brno, kšiltovka a The Immigrant

21. února 2017 v 16:41 | sarushef |  Fotografie
O novým objektivu už tu byl celej článek, ale zatím jsem neukázala žádný fotky z něj, takže je čas na ty, který jsem posbírala za minulej víkend. Dneska vám ukážu nějaký první cvaku ze první soboty s ním z Brna, kde jsme si udělali klasickej pohodovej den, zašli si do jump parku vybít energii a na pozdní oběd a burger. Ten objektiv mě strašně, strašně baví, a vlastně mě celkem mrzí, že jej nemám už dýl, protože ty fotky jsou fakt o nečem jiným. Samozřejmě se tak nějak učím, ale jdu na to klasicky spíš intuitivně a na odborný knížky o focení klasicky kašlu. No nic, teď ty fotky, v nejbližší době čekejte tu druhou, delší část ze zbytku víkendu.


35mm of love - Yongnuo f/2.0

13. února 2017 v 17:13 | sarushef |  Co mě napadne
Pevnej objektiv jsem chtěla roky. Strašně. Vlastně jsem ho chtěla už ve chvíli, kdy jsem zjistila, že nějaký pevný objektivy existují. Vy, co trochu fotíte a stejně jako já hlavně lidi, věci a občas krajiny, asi dobře víte, jak skvělý pevný skla jsou. Seťák 18-55mm byl sice sakra univerzální, ale taky hrozně kazil perspektivu a fotky nebyly tak kvalitní. A já chtěla změnu a magický bokehy a hlavně zas to svoje cvakání posunout trochu dál.

Jenže tyhle hračky jsou taky ohromně drahý a 5-6 tisíc sice není tolik, když si uvědomíte, jak často tuhle hračku budete používat, ale pořád je to 5-6 tisíc za objektiv. A tak jsem pořád přemýšlela a vždycky se mi ty peníze podařily utratit za něco jinýho.. a když jsem je konečně měla, tak jsem našla alternativu. Protože Youngnuo vyrábí prakticky stejný objektivy jako Nikon a Canon, světe div se, a za třetinu ceny. U nás se klasicky nedají koupit, ale aliexpress pomohl a za tři týdny jsem měla tuhle lásku doma. A nadšená vám můžu říct, že asi neznám líp utracený dva tisíce.

Přirozeně jsem se taky rozhodovala, jestli vzít 50mm nebo 35mm a padesátka dlouhou dobu vyhrávala. Padesátkama fotí všichni, mají nejpřirozenější perspektivu, ale já se hrozně bála, že tím nic nevyfotím. V interiérech nebo třeba u focení jídla bych byla nahraná a to jsem nechtěla, takže jsem vzala pětatřicítku. Celej víkend jsem si s ní klasicky hrála, zkoušela a cvakala a cvakala. Zvlášť jídlo a portréty boží, jen pohyb zvládá zdá se mi hůř, taky ve videích ohromnej rozdil oproti seťáku a parádně ostří. Tak uvidíme, jak s ním budu spokojená dál!


Fotodiář Redmi 3 - SKØG, septum, burgery, zasněžený pláně!

11. února 2017 v 12:46 | sarushef |  Fotografie
Kromě zrcadlovkovejch fotek se mi hromadí taky ty na telefon, přirozeně s sebou velkej foťák netahám úplně všude. Když mi ukradli předchozí telefon, byl můj jedinej požadavek na novej následující - aby fotil tak, aby se na ty fotky aspoň trochu dalo dívat. A tak mám zase Xiaomi, tentokrát Redmi 3 a musím říct, že můj požadavek se splnil, má navíc velkej skvělej displej a fingerprint, takže nemusím jak idiot vyťukávat kódy a displej se mi hned odemkne. Elektronika a jídlo jídlo jsou holt věci, na který asi neušetřím. Taaakže..

Já vím, že tohle fejkový septum nikdo nemá rád, a sama je vlastně nikam nenosím, ale tu fotku jsem si neodpustila!

Back

8. února 2017 v 0:06 | sarushef |  Co mě napadne
Mít za sebou zkouškový a mít hromadu času je rozhodně skvělej pocit. Tak nějak jsem si zkouškový celkem vyděšeně rozvrhla na první termíny a kromě jedný zkoušky, která mi o pár bodů utekla a o týden později jsem ji celkem hravě zvládla taky, jsem všechno zvládla napoprvý a znamenalo to dlouhátánskej volnej čas až do víc jak půlky února. Ten si aktuálně královsky užívám a dělím jej do věcí, co mě baví - hromadu času fotím, jsem venku, cvičím doma nebo ve fitku, píšu, snažím se zas tak nějak realizovat a zachytit nápady, co mi probleskujou hlavou. A baví mě ten stav, v kterým to všechno zrovna teď je, a říkám si, že za půlroku můžu bejt úplně jinde, možná ne zrovna krmit na druhý půlce zeměkoule delfíny, ale nadruhou stranu, mít tu možnost, proč ne?

Vrhla jsem se do knihovny, kde jsem si popůjčovala pár svazků nejdětinštějšího fantasy (občas je to prostě potřeba), konečně pokořila Velkýho Gatsbyho (a doporučím ho i vám!), stáhla si znovu Lineage 2 (občas mě po letech přepadne nostalgie a já chci jen expit a expit), vyzkoušela milion zdravejch receptů, ale klasicky si neodpustila všechny ty DOKONALÝ burgery a těstoviny, zkoukla Narcos (proč mám všechny skvělý seriály dávno zkouklý?), zkusila si JUMPPARK, kterej byl absolutně top, oblíbila si veškerý pokrývky hlavy (čepce, kšiltovky i klobouky!) ♥ a já vlastně nevím co všechno dál, ty osobní zážitky stejně nemá smysl ventilovat ven, a o tom to celý je, že tady budu vždycky někdo trochu jinej než doopravdy. Tak.

Trochu jsem se teď zase odmlčela (mým osudem je asi přidávat nárazově), ale neva. Čekejte v nejbližší době fotodiary z mobilu, další zrcadlovkový fotky tentokrát z novýho objektivu a pokud se fakt hecnu, tak i dva úplně netradiční články.