Jak se dělá žurnalistika

12. listopadu 2016 v 0:55 | sarushef |  Co mě napadne
Minulej rok touhle dobou jsem měla sytě růžový vlasy, všemožně se vyhýbala škole a byla s nervama v háji. Okolnosti a peripetie života, osm let na gymplu spolu s na můj vkus příliš moc slov jako musíš a udělej plus snaha nás před maturitou vystresovat ještě stokrát víc, než by bylo potřeba, daly dohromady, že jsem měla všeho toho dost. Od všeho jsem chtěla pryč, neřešit to, uklidnit třesoucí se ruce a prostě si dát voraz. A pak tu byl fakt, že jsem prostě chtěla na tu žurnalistiku.

Teď, rok později ji totiž fakt dělám. Pravda je taková, že když jsem podávala přihlášku, zajímaly mě média, načetla jsem hodně klasický literatury a něco málo vážněj i nevážněj napsala, ale o žurnalistice jako takové vlastně věděla kulový. Neměla jsem ponětí, jaký náležitosti má zpráva, že sémiotika je i něco víc než svoje definice na wikipedii a že to celý bude ještě stokrát barvitější, zajímavější, těžší (a hlavně skvělejší!) než jsem čekala.

Všechno se dělá intenzivně a hned. První zprávu se všema náležitostma píšete už v druhým měsíci. Kdo očekával, že se na mluvení s lidma, výzkumný rozhovory a sémantický analýzy budete oťukovát další dva roky, ten čekal blbě a přesvědčí se o tom na úvodních hodinách předmětů prvního semestru. Čeká vás to hned, ale já se za ty dva měsíce naučila snad víc jak za celej maturitní ročník a konečně trávím hromadu času něčím, co mi jako celek dává smysl a kde můžu u sebe pozorovat ohromnej posun. Asi nikde jsem nepotkala tolik rozdílných skvělých, zajímavých a inspirativních inteligentních lidí jako právě zde.

Jen na to vlastní psaní mi toho času nezbývá moc. A možná je to lepší, nechat to v sobě vyzrát a místo toho koukat kolem sebe a učit se. Kromě školy jsem totiž začala chodit zase do fitka a na plavání a zjistila, že na rozechvělý ruce a stresy je nejlepší pohyb. Poprvý nezvedám ty činky jen kvůli hezčímu zadku a místo toho mě baví vidět, jak se člověku lepší fyzička. A taky, že i když člověk odchází po hodině a půl s totálně potem propoceným tričkem (anebo ve tři ráno totálně mrtvej po šesti hodinách dokončuje poslední část seminárky), tak je to vlastně jeden z nejlepších pocitů vůbec.

A tohle je první várka fotek, co za tu dobu, kdy jsem nic nepřidala, vznikly. Většina je focená u náměšťskýho rybníka a mně se hrozně líbí ten ocelovej nádech.









 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady Mushroom© Lady Mushroom© | Web | 12. listopadu 2016 v 1:34 | Reagovat

Jééé, to Ti přejuu :). Chtěla jsem dřív taky hrozně na žurnalistiku, ale pak když jsem viděla hromadu tý četby a už tak jsem toho měla tehdy k matuře dost, tak jsem to vzdala a nakonec jsem skončila na FHS na Karlovce a po dvou tragických prvácích jsem to prostě vzdala, protože mě to těžce neba :(. Ale zas dělám práci, kterou jsem dělat vždycky chtěla, takže prdím na školu, když ji ve finále nepotřebuju :).
Až budeš mít někde něco v tisku, určitě to sem hoď, ráda si počtu, jak píšeš :).

2 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 12. listopadu 2016 v 12:57 | Reagovat

Ten rybník je naprosto neuvěřitelný! Zírala jsem na ty fotky myslím už na instagramu a většinu času jsem přemýšlela, jestli je to odraz nebe na hladině nebo nebe jako takové. Musí to být jedno z těch míst, které tě naplní inspirací a hlavně se díváš a díváš a vidíš stále něco nového. Nádhera, píšu na to-do-list, tam se někdy musím podívat!
A první semestr bývá těžký, takové to padnutí do vysokoškolského života a zjištění, že jsi v jedoucím vlaku a ty jsi nějak vůbec nepostřehla, že se vůbec rozjížděl. :D Ale na to si člověk zvykne, jen si musí pořád připomínat a hledat to, co ho baví. Znám pár lidí, kteří nastoupili na svůj dream obor a po prvním ročníku odcházeli znechucení. Doufám, že ty nebudeš ten případ. ^^

3 Andrea V. Andrea V. | Web | 12. listopadu 2016 v 20:22 | Reagovat

Ty fotky mají velice krásnou atmosféru. Záleží i na tom, jaký způsob učení člověku sedí nejvíc. Já jsem po dokončení střední byla neskutečný nerv - nedokázala jsem si představit si sebe samotnou na výšce :) .

4 steel32 steel32 | Web | 13. listopadu 2016 v 9:34 | Reagovat

hej já ti závidím jak tě tě to baví a jak se snažíš a neflákáš to! (a taky to kafe :D) a že nejsi línej zadek!! sakra, musím se nechat inspirovat a taky začít něco dělat! :D sakra, ta tvoje škola zní tak zajímavě, taky si z ní chci něco vzít :DD
btw. ty fotky libový!

5 kanna kanna | Web | 13. listopadu 2016 v 16:30 | Reagovat

Ty fotky u rybnika uz jsem hrozne obdivovala na tvym IG <3, ta hladina/obloha me hrozne mystifikuje!

6 Denia Denia | Web | 13. listopadu 2016 v 17:34 | Reagovat

Je skvělé, že tě to tam tak baví. Takových lidí, zvlášť v prvním ročníku není moc! Přeju ti, ať ti to zůstane a těším se, až si od tebe někdy něco přečtu :-) fotky jsou kouzelné, zvlášť ta první je fakt bomba!

7 KatkaInk KatkaInk | Web | 13. listopadu 2016 v 19:32 | Reagovat

Je skvelé, že ťa to baví :) Krásne fotky :)

8 Medvěd Medvěd | E-mail | Web | 16. listopadu 2016 v 6:46 | Reagovat

Máš to správný zapálení pro to a to je vždy na obdiv :). S tímhle elánem určitě dosáhneš svého a půjde ti to jak nic :). Jinak to kafe chciiiii

9 patypoberta patypoberta | Web | 20. listopadu 2016 v 10:46 | Reagovat

Ahoj,

Píšu povídku „Pátý Poberta“ jako dárek k vánocům pro jednu dobrou kamarádku a zároveň je to taková osobní výzva: zvládnu ji do 24.12. dopsat?

Moc by mi pomohla podpora a odezva čtenářů! Pokud má někdo zájem, budu nadšená, pokud ne, promiň, že tady oxiduju. ;)

Psaní a čtení zdar!

10 Kika Kika | E-mail | Web | 20. listopadu 2016 v 17:03 | Reagovat

dřív jsem hrozně chtěla na žurnalistiku, a pak jsem se z nějakýho divnýho důvodu ocitla na právech, vystudovala je a teď to i dělám. Určitě se svýho snu drž, i když je to těžší, než jsi třeba čekala ;) Btw jsem taky z Brna, a chodím dost plavat a do fitka, tak se možná někdy potkáme :-)

11 inspiracenauteku inspiracenauteku | Web | 30. prosince 2016 v 15:48 | Reagovat

Asi se k Tobě začnu vracet pravidelně:), také uvažuji nad žurnalistikou a mám podobné pocity jako ty.. Smím se zeptat co přesně a kde přesně studuješ?

12 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 12:26 | Reagovat

Než jsem šla na střední, rozhodovala jsem se, zda jít tou výtvarnou cestou - tedy na uměleckou, nebo na gympl, s tím že na výšku bych šla na žurnu, protože psaní miluju už od dětství. Nakonec vyhrála umělecká, s tím že v podobném oboru chci pokračovat i na výšce. Kdo ví, co bude za pár měsíců a jestli tu žurnalistiku ještě nezvážím.
A mimochodem, krásné fotky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama