Září 2016

Industrial

30. září 2016 v 23:13 | sarushef |  Fashion
Pořádnej fotkovej článek je někdy víc než hora ohromně chytrýho textu a přesně v tomhle duchu bude tenhle spontánní post. Jednoduchý a stylový místa k focení jsou pro mě tak trochu orgasmus a tohle střešní parkoviště v Brně je jedno mých oblíbených.

Ačkoli tohle město docela znám, začít tu studovat parádně otevírá nový obzory a nový místa. Baví mě to a samotnou mě to překvapuje. Je to asi přesně to, co jsem čekala, intenzivní, docela těžký, ale zajímavý. Do školy chodím dva dny, ale příprava a práce jsou docela časově náročný. Jsem v centru města i věcí a je to fajn, po docela dlouhý době nicnedělání je režim a práce paradoxně to, co mi dělá radost. Začala jsem se trochu víc hýbat, víc číst a vůbec zase tak nějak být víc aktivní. Život je krásnej, minimálně když si jej člověk umí užít, a mně zase chybí slova. Ha. Těště se příště!


Nikdo neříkal, že...

23. září 2016 v 23:59 | sarushef |  Fashion
Čas zase významně protíká mezi prstama a já mám teď už jako studentka žurnalistiky pocit, že bych měla mít pod kontrolou věci a slova, co píšu. A popravdě nemám. Naposledy jsem se svými texty byla spokojená někdy v devátý třídě, pak mě Múza nadobro opustila a kdoví kdy se vrátí. Takhle, nevzdávám to. Neberu kreativitu jako jedinou věc, na který psaní stojí. Na žurnu jsem se přišla hlavně vzdělávát, zlepšit si úsudek, trénovat kritický myšlení, dozvědět se něco o marketingu... a nahrabat jako odrazovej můstek aspoň bakalářskej diplom. Napsat bestseller mě tu asi nenaučí.

Zatím je to enormně hektický. První týden mi ukázal, že studium je něco jako když hodíte kojence do vody se svázanejma rukama. Nikoho nezajímá, že jste prvák, že jste nikdy nepsali seminárku, neumíte citovat podle vysokoškolskejch regulí, že fakt z placu nevystřihnete ukázkovou reportáž a sémantickou analýzu a u některých zadání úplně netušíte, co se po vás chce. Jestli budu dobrá, můžu se během relativně krátký doby naučit dost věcí, jestli ne, nebo prostě něco nepůjde úplně hladce, no víte co, do zkouškovýho můžu být mimo hru.

Čeká mě hodně psaní, hodně čtení, doporučená literatury s hojným výskytem cizích výrazů nebo rovnou komplet v angličtině, a sečteno podtrženo asi hodně práce. Rozepsanej mám zde na blogu už delší dobu tématickej článek na téma jídlo a věci okolo, ale furt nějak ne a ne přijít rozuzlení a hlavní myšlenka se mi pořád tak trochu mlží, takže to prostě nechci uspěchat. Výhledově mám i několik dalších plánů. Taky jsem zase začala pořádně číst. Rozjíždím se na oddechovým fantasy a těším se, až si přečtu i něco jinýho. Dneska tu mám trochu nudně jen pár novinek z kosmetiky za poslední dobu, takže budu doufat, že mě ženský čtenářstvo vyznávající inteligentnější obsah neukamenuje a to mužský rovnou nepřestane sledovat. Ozvu se snad brzy a příště snad už u plnohodnotnýho článku, čau!


Poslední dny léta

5. září 2016 v 22:59 | sarushef |  Co mě napadne
Dnešní článek plánuju dlouho, píšu už několikátej den a bude shrnovat minulý dva týdny fotkama, co se mi nahromadily v telefonu, s mým občasným komentářem. Opět to bude vypadat, že nedělám nic jinýho, než jím, což není úplně pravda, ale stejně je jídlo v mým životě nejspíš důležitější, než by mělo, a i tak vám ukážu i jiný věci. Nástup na vejšku se mi docela krátí a tak se snažím z posledních volných dní vymlátit co nejvíc, stihnout maximum a zmobilizovat energii na poslední prázdninovej delší výlet.

O létu mám trochu pocit, že jsem se hlavně válela, ale už od maturity byl můj plán hlavně dát dohromady nervy a duševní zdraví rozházený po maturitním shonu. Minimálně jsem ale stihla:

  • konečně se odhodlat nastoupit do autoškoly a začít jezdit, ale to je zase jiná kapitola, o který se rozvášním později
  • projezdit kus republiky v kabrioletu
  • pořádně procestovat Moravu
  • voda, voda, voda - trávit hodně času v bazénu, plavat a řádit jak v šesti
  • spontánní noc v Praze
  • vidět hrozně mockrát západ slunce
  • Masters of Rock - metalová smršť s idolama, který mě provázely celý dětsví a který jsem zde konečně viděla
  • grilování, spousta grilování!
  • a taky strávit spoustu času venku!

A naproti tomu skoro žádný přečtený knížky, zhlídnutý filmy a nakoupený oblečení. Prostě jsem neměla potřebu trávit čas v knihách, řešit hovadiny u filmů a zabývat se nákupem oblečení. To je přesně ono, když člověk žije naplno, žejo?


Red Thai Curry

4. září 2016 v 12:03 | sarushef |  Co mě napadne

Asii můžu moc moc moc a hlavně v jídle. Je mi blízká proto, že je lehká a pikantní, nic těžkýho, přepalovanýho, prostě jídlo, co se dá narozdíl od burgerů jíst denně. Kari, rýže, sladký chilli, sójovka, nudle. A je tam hodně koření, což zbožňuju. Čínský jídla, jako je kung pao, japonský sushi, indický vindaloo s naan plackama a basmati rýží. A taky Thajsko. Pad Thai nebo Ka Prao s bazalkou a česnekem. Nebo červený kari, jehož verzi vám dneska ukážu. A hromada věcí, co jsem nezkusila, ale snad brzy pokořím, a že jich je, třeba vietnamská Pho polévka, některý nevyzkoušený druhy sushi, závitky s rýžovým papírem... A teď k tomu červenýmu kari!

Na "pravý" kari po thajsku jsem se vrhla, protože je to kari a já kari miluju, protože jsem zrovna měla kokosový mlíko a taky protože je to z hlediska thajský kuchyně hodně typická věc. Z dilema červený x zelený kari jsem vybruslila tak nějak instinktivně. To červený mě prostě lákalo víc.