Prostě mi chutná

28. února 2015 v 20:39 | sarushef |  Co mě napadne
Existuje jediná láska, co mě provází od takřka od narození a troufám si v tomhle případě nepříliš naivně troufat, že mě bude provázet do hrobu. S muži je to pokaždé nejisté, právě narozené miminko má zrak mizerný asi jako krtek, takže ne, nekoukala jsem po příjezdu z porodnice na Kubricka ani jsem si nezamilovala Mozartovy sonáty.

Za to si mě máma pamatuje s neskutečným apetitem. Čas od času si chce někdo na rodinné oslavě zavzpomínat a pustí některé ze starých videí, a já zase vidím scénu, kde se dvouleté děvčátko s nebývalou chutí cpe chlebem se sýrem nakrájeným na kostičky.


Když mně vážně chutná. Přikládám zrovna jídlu obrovskej význam. Přikládám mu větší význam, než přikládám jiným tak nějak očekávaným věcem. Jídlo, jídlo, jídlo, copak to může někdo mít jinak? Myslím na něj tak, že bych jej musela u zpovědi přiznat jako hříšné myšlenky. Jsem schopna se na výlet těšit proto, že vím, že to bude zčásti gastrovýlet. Jasněže nenajezená jsem nevrlá, ale s tím se už dávno počítá, ne?

Mnohokrát citované a opěvované pečené vepřové, o němž nevěřím, že bude kdy překonáno byť mnohonásobným orgasmem. Šlehačka. Losos. Kari. Žila a umírala bych pro kari. Parboiled rýže, tvrdá a přesně taková, jaká má být. Svíčková, co se, můj ty bože, rozplývá na jazyku. Kuskus se zeleninou. Sýry, jakékoli, protože kdybych neumírala pro kari, tak pro jakýkoli sýr. Anglická, protože ta provoní cokoli. Domácí vejce, protože i když je lednička jinak prázdná, tak domácí vejce udělají své a je to na nejlepší věc, kterou můžete hostit kamarády v půldruhý ráno. Bazalka. Rozmarýn. Tymián. Oregáno. Těstoviny. Česnek.


Díky za místo, kde za šedesát korun dostanete kebab s bylinkovou omáčkou a kari rýží, takže jsme tam jsme s náckem věrnými zákazníky tak často, jak jen to jde. Kdo kdy neměl tuhle dokonalost, jako by nikdy doopravdy nežil. Oříšková čokoláda. Ledovej salát. Maliny. Nektarinky. Kešu oříšky. Donuty s jemňoučkou náplní, co mají jen v Penny. Marcipán. Nudle z Letma na brněnském hlavním nádraží. Kladeňská pečeně. Kyselý pásky, trubičky a rakvičky.

Jídlo je prostě součást mé spokojené osoby. Jako není bouřky bez deště, jako není knih bez písmen, tak neexistuje Sára co by odpověděla, ne, nedám si. Nemám totiž hlad.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 28. února 2015 v 21:37 | Reagovat

pěknej blog, zvu tě na svůj

2 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 1. března 2015 v 9:32 | Reagovat

Ah, přestaň, naháníš mi chutě! :)
O to hůř, že od doby, co bydlím sama, držím v podstatě dietu, protože cokoliv, co bych si dala ráda, stojí nekřesťanské peníze.

3 Kira Kira | Web | 1. března 2015 v 11:37 | Reagovat

A vsadím se, že při psaný článku jsi měla před sebou minimálně ten pytlík bonbonů :D

4 Denia Denia | Web | 1. března 2015 v 12:17 | Reagovat

Kurde, tak tenhle článek je vysoce hladovějící, alespoň pro mě tak působí, protože mám před obědem :D. Ta první fotka je jak z kuchařky, btw :).

5 m. m. | E-mail | Web | 3. března 2015 v 0:35 | Reagovat

:)

6 Berry Berry | Web | 6. března 2015 v 17:17 | Reagovat

:-D Správná ženská nejen ráda vaří, ale i si ráda vychutnává ;-)
A i když jsem před chvílí vylezla z kuchyně, po tomhle článku nezůstane asi ani jeden chuťový pohárek nenaslintaný :-D

7 Werangummi Werangummi | Web | 10. března 2015 v 20:11 | Reagovat

Já jsem nikdy, opravdu nikdy nedržela a ani se nesnažila držet dietu kvůli tomu, že jsem odmalička hodně sportovala. Jenže postupem času přišlo dospívání a už mi nestačilo jenom plavání, tak jsem si řekla jo, mohla bych začít jíst méně, ale zjistila jsem, že to nezvládnu. Jídlo miluju, fakt že jo, jím několikrát denně a nemůžu bez toho fungovat, takže mi nezbývá než sportovat víc:-D. Achjoo, jak vidím ty tvoje fotky, už mám zase hlad:-D:-)

8 Bels Bels | E-mail | Web | 11. března 2015 v 21:28 | Reagovat

Když jsem se narodila, byla jsem strašně roztomiloučká. A pak jsem pořád jen řvala a řvala, protože jsem pořád chtěla jíst. A tak jsem jedla a jedla a za chvíli byla strašně tlustá. A tohle je zase mámina oblíbená historka.
O jídle se dá vykládat pořád, ale ty se nad ním rozplýváš opravdu čtivě :D

9 Tt Tt | 12. března 2015 v 6:49 | Reagovat

VAROVÁNÍ! Pokračujte na čtení!
Nebo zemřete, i když jen se podíval na slovo varování! Kdysi tam byla malá dívka jménem Clarissa , jí bylo deset let sttaré a žila v psychiatrické léčebně protože zabyla svoji matku a otec. íDosteala tak špatné šla zabítvšechny zaměstavance nemocnici, takže více-vláda rozhodla, že nejlepší nápad je zbavit se ji tak vytvořit specialni mistnost zabit ji, jak humaní jak je to možne ale to slo špatně se strojem oni byli použivani pokazilo. A ona tam sedela v agónii hodin, dokud nezemřela . Nyní každý týden v den její smrti ons se vráti osobě která cte tento dopis na ponděli večer v 00:00 Ona plíži do svého pokoje a zabije tě pomalu sníženim vas a sleduji vás vykrvacet. Nyní pošlete tuto deset dalších obrazku na tomto miste a ona bude strasit nekoho , kdo nema. To není falešna. zda se ze je-li u zkopirujete a vlozte tento na deset komentaru v nasledujicich deseti minut bude mit nejlepsi den ur zivota zitra. u bude bud jrj polibil. nebo zeptal se jestli u rozbit tento retezec u uvidi malou.mrtvou divku ve vasem pokkoji vecer v 53 minutach nekdo bude rikat miluju te nebo im sorry
Páči sa mi to · Odpovedať · 11 hod.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama