It never ends

24. dubna 2014 v 22:14 | sarush ef |  Co mě napadne
Že jsme my lidé zvláštní tvoři, víme dlouho. Že nevíme, co chceme, víme taky. Že se v tom všem motáme, je pravda odvěká. Zvládneme dost, a přece ne. A právě o tom chci dnes psát.

Vrtá mi to v hlavě už nějakou dobu. A vrtá mi v to hlavě kurva dost, skoro tak, že mám pocit, že se mi rozlítne hlava na tisíc kousků, pokud to nezjistím. Chci vědět, jak je to vlastně s láskou. Jestli jsme odsouzeni k bigamii, zatímco monogamie je jen slovo, teoretickej pojem, jako je imaginární jednotka v matice.

Ze statistik lehko vyčíst několik faktů - každý druhý manželství se rozpadne, šedesát procent populace přiznává NEVĚRU.

Upřímně, to mě nepřekvapuje. Udivuje mě, jak se k n ní staví většina populace. Víte, já si kvůli tomu udělala i průzkum, abych věděla, jak to podvádění se vlastně bereme. Tedy, jak jej bere většina, páč, jak jsem zjistila, zase to vidím úplně jinak. Že i jinak otrlí promiskuitníci a kurvičky se staví na odpor a devadesát procent nás nekompromisně odmítá, že by něco takovýho někomu mohli odpustit.

To jako vážně? Kde najednou bereme takovou zásadovost, když se sebou jinak necháme vláčet a vymrdávat? Vážně se vykašlem na všechno kvůli jedné jediné noci? Jsme lidé, opakuji, lidé. Máme chyby, potřeby. Já myslím, že pokud jde jen o fyzickou nevěru, nejde o tolik, a lze ji odpustit, za jistých okolností. Pokud jde o city, není často odpouštět co.

Tohle nemá být ospravedlnění záletnictví, to jistě ne. Ale myslím, že tolerance a pochopení jsou věci, které nám často chybí a které jsou propastí mezi námi. Sexualita byla a bude, loveckej instinkt jakbysmet. Jsou věci, který nevymažeme, a jsou věci, které vymazat jdou, protože nejsou podstatné.

Co myslíte? Odpustili by jste chvilkovou záležitost? Existuje naděje na soužití s člověkem, aby ani jeden netrpěl, vzájemně se obohacovali a po pár létech spolu nebyli ze zvyku?
.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Dokázali byste odpustit nevěru?

Ano 31.6% (18)
Ne 68.4% (39)

Komentáře

1 Kavka Kavka | Web | 25. dubna 2014 v 0:36 | Reagovat

nikdy sa mi to ešte nestalo ale keď si len predstavím... keď mi na niekom záleží, je velmi ťažké len tak sedieť a tváriť sa že som v pohode zmierená s tým, že som už nestačila niekomu, komu som sa snažila dať zo seba veľa. že ho očarila nejaká iná a že ju obšťastnil svojou spoločnosťou, či nejak inak, proste by som jej to závidela a musela sa dívať na svet ublížene. na druhú stranu by mi došlo že asi je chyba aj vo mne a niečo sa stratilo keď to musel hľadať inde. mrzelo by ma to. asi aj dosť trápilo.
na druhú stranu keď mi na dotyčnom nezáleží, povedzme že je medzi nami len niečo fyzické, tak mi je úplne jedno čo si robí pomimo.
a z mojej strany... nepodviedla som a ani som nikdy nebola v stave kedy by som nad tým vo vzťahu uvažovala.

ale zas, kým nezažiješ, nevieš. ľudia asi majú všelijaké dôvody na to čo robia a chcela by som sa vyhnúť odsudzovaniu...

2 Evil Evil | Web | 25. dubna 2014 v 3:30 | Reagovat

neodpustila

3 Bels Bels | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 11:11 | Reagovat

Nikdy se mi to nestalo, takže těžko říct. Hodně by záleželo na situaci. Ale dovedu si představit, že bych mohla snad jednou odpustit. Ale jak se říká - odpouštím, ale nezapomínám. Hodně by to nalomilo moji důvěru a měl by to i jiné důsledky, takže tak jako tak by bylo lepší, kdyby nebylo co odpouštět.

"Pokud jde o city, není často odpouštět co." tohle jsi myslela jak?

4 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 25. dubna 2014 v 14:49 | Reagovat

Nevím, takhle když se nad tím jenom zamyslím, je to úplně jiné, než když bych se v takové situaci ocitla.
Je pravda, že v téhle době se rozvádí každý druhý pár. Přijde mi, že tahle společnost neumí řešit problémy, neumí je překonávat, tak prostě uteče a začne někde jinde. Je to asi jednodušší a zároveň je to smutné, i když samozřejmě netvrdím, že se rozvádějí jenom kvůli nevěře, ale jak sama píšeš, je jí dost.
Já si někdy říkám, co to ta láska vlastně je, jestli vůbec existuje, takže těžko posoudit člověkem, který ani pořádně nemiloval.

5 Kejtý Kejtý | Web | 25. dubna 2014 v 17:27 | Reagovat

Odpustila, protože by to byl jen prázdný sex. Jen něco po čem člověk toužil, tak si to ulovil. Ale city se musí poznávat, bojovat o ně. A pokud člověk bojuje o city někoho druhého, tak ať bojuje dál, ale již beze mě.

6 Netty Netty | Web | 25. dubna 2014 v 17:29 | Reagovat

To máš těžké, já nevěru nezažila ani z jedné strany, tak je dost možné, že kdyby na to přišlo, byla bych tolerantnější. Ale já jsem zkrátka toho názoru, že když člověk miluje, tak nepodvede.. :) V pokušení jsme s přítelem byli oba, několikrát, taky za sebou máme období, kdy nám to vůbec neklapalo, ale oba se k nevěře stavíme stejně. A to, že je to u chlapa přirozené na mě neplatí..:)

7 Adelaine Adelaine | Web | 26. dubna 2014 v 22:45 | Reagovat

Já jsem romantička, takže bych něco takového asi fakt neodpustila. Navíc moje důvěra fakt něco stojí a když mi někdo zalže nebo kdyby mi udělal něco takového, není to tak asi, tak bych s ním okamžitě přerušila kontakty, ale vím naprosto jistě, že už bych mu nikdy v životě nevěřila, alespoň ne úplně. A nikdy bych na to nezapomněla. Podle mě může být vztah bez nevěry a pokud tam je, je to prostě chyba obou těch lidí. Že nedokážou obohacovat svůj vztah novými věcmi, zážitky, že o věcech nemluví, nerozumí si, atd. Pokud máš vztah, ve kterém ti nic nechybí, proč proboha by jsi někoho podváděla, že.

8 Vivien Vivien | 27. dubna 2014 v 17:41 | Reagovat

Myslela jsem si, že bych nikdy neodpustila (stejně jako komentáře nademnou). Ale odpustila jsem a docela snadno. Vždycky mi to zůstane vyryté v hlavě, nikdy nezapomenu. Ale miluju tak moc, že jsem raději odpustila než o toho člověka přišla :) A nakonec nám to ve vztahu i docela pomohlo :D

9 m. m. | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 21:37 | Reagovat

Někdy si říkám, že nějakej jednoráz bych i odpustila, ale vím, že by mi to vrtalo hlavou a že moje důvěra k němu by byla nejspíš nenávratně poškozena. V minulosti už mi bylo mnohokrát ublíženo a myslím, že každé další zklamání snáším hůř a hůř. Sebralo mě už to, že mi přítel dal do rizota krevety, ačkoli dobře ví, že jsou mi jakékoli ryby odporné. A řekl mi to samozřejmě až když jsem to snědla, s pyšným výrazem v tváři, že jsem to nepoznala, a jak mě hrozně naučil, že si vymýšlím. Nepochopí prostě, že mě tím obrovsky zklamal.

10 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 15:02 | Reagovat

Záleží hodně na dané situaci, "nevěra" se nedá nijak katalogizovat do jednoho šuplíku, na který můžeme napsat buď "ano" nebo "ne". Je to případ od případu.

Co se mě týče, tak jsem spíš ten typ člověka, co neodpustí. ... Ale nevím ... vážně by záleželo na okolnostech a v jaké fázi ten vztah je. Takhle teoreticky se to nedá zodpovědět, to se ukáže až v praxi.

11 Aurora Aurora | Web | 30. dubna 2014 v 19:19 | Reagovat

premýšľala som o tom... som človek, ktorý by asi aj odpustil, ale moju bezvýhradnú dôveru by si osoba musela budovať naspäť pekne dlho.

12 Černý Drápek Černý Drápek | Web | 30. dubna 2014 v 19:46 | Reagovat

TO je skvělý článek! Upřímně tohle téma mě taky vrtá hlavou. A mpůj názor je takový, že pokud je to jen fyzicky, jak říkám, tak to není zas tak hrozný. V uvozovkách. Záleží pak také na okolnostech. A že my jsme ženský, co si všechno víc hlídaj, tak je jasný, že chlapi nad věcma tolik neuvažují a hupsnou do postele s každou která se vlivně nabídne. Neříkám že jsou hloupí, jen někdy přemýšlí tím co mají v gatích. :)

13 Lory Lory | Web | 1. května 2014 v 20:22 | Reagovat

Já myslím, že patří k té části populace, co by to neodpustila... prostě ne^^

14 Ludmilita Ludmilita | Web | 2. května 2014 v 15:25 | Reagovat

Tak v prvom rade si myslím, že kedysi manželstvá boli lepšie. Počula si už o niekom kto sa rozvádzal? Nie. Vtedy? Zobrali sa ako 18 roční a žili spolu až do smrti. Mali sa radi, bol to pre nich záväzok do konca života. Určite, že neskôr spolu boli len kvôli tomu, že sú na seba zvyknutí a kvôli tomu, že si to inak nevedeli predstaviť (veď si to predsa sľúbili) a malo to aj isté čaro.
Teraz podľa mňa vzťahy kazí z istej časti aj modernejší svet ale nikomu to nevyčítam. Je to proste tak. Asi preto, lebo jeden pár sa poháda - nejaká jedna blbá hádka - a je koniec. Keby som mala spočítať všetky hádky mojich rodičov, už by boli 68451x rozvedení. Ale je to o tom ísť ďalej.

A podľa mňa sa nevera určite odpúšťa ťažko. :)

15 S-hejvi S-hejvi | Web | 6. května 2014 v 18:27 | Reagovat

neodpouštěj ;) nevyplácí se to, vím o čem mluvím

16 Vendy Vendy | Web | 10. května 2014 v 18:18 | Reagovat

Hodně by záleželo na okolnostech. Jestli by to byl jednorázový úlet nebo permanentní nevěra. Ale každý člověk by si měl uvědomit, že svým jednáním ublíží tomu druhému. Takže staví své potřeby nad city toho druhého, pokud se dopustí nevěry. Navíc může toho druhého ohrozit na zdraví, při nevěře se dá nakazit ledacjakou nemocí (pokud jde o úlet, protože při úletu s tím nepočítáme a nebereme si sebou na oslavy ochranné prostředky, či snad ano? ale pokud ano, pak se nejedná o úlet, ale předem chystanou akci, čímž se dostáváme do oblasti nevěry plánované a to už je kapku horší než úlet.
Nedávno jsme vedli takový rozhovor. Moji prarodiče byli svoji až do smrti. Moji rodiče (a jejich sourozenci, tedy moje tetičky a strýčkové) byli také v trvalém manželství. Ale jejich děti (tedy bratranci a sestřenice) už krachovali ve špatných vztazích a rozvodech.Snad jediná sestřenka z deseti je dosud vdaná za původního muže.) Proč je tomu tak? Asi proto, že dnes jsou lidi víc nezávislí, tenkrát bylil víc závislí sami na sobě, taky je v dnešní době daleko víc příležitostí. Navíc hraje roli nedostatek trpělivosti (při první hádce už to vypadá na rozvod), nedostatek tolerance (i když i tolerance by měla mít svoje hranice)a taky nedostatek úcty jednoho k druhému.

17 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 19. května 2014 v 15:24 | Reagovat

Záleží na lidech obecně, myslím.
Notorickému sukničkáři bych asi odpustit nemohla - a patrně bych ani nedokázala žít s tím, že když s ním vlezu do pelíšku, bde mě "srovnávat se stovkou holek před... a možná i po."
Člověku, který za to stojí, a který toho upřímně lituje, který mě má rád... bych to odpustila - upřímně, já nikoho ještě nemilovala, takže si nejsem jistá - ale zatím mám takový názor.

18 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 19. května 2014 v 15:32 | Reagovat

Asi vážně záleží... Nedovedu si to dost dobře představit, on by to neudělal, kdyby už dokázal zradit mě, svoje ego by nezradil... :-D
A kde vlastně začíná nevěra, hmm?

19 lovitka lovitka | Web | 19. května 2014 v 15:38 | Reagovat

Ano, odpustila :) Nevěra jako taková pro mě není důvod k rozchodu, jde jenom o povrch, ukazuje, že ve vztahu (nebo v tom člověku) není něco v pořádku. A pak je pro mě hlavní nepitvat se v projevech a vyřešit to "něco" špatného. Pokud věřím, že to jde a pokud mi na tom člověku záleží, samozřejmě :)

20 Em s tečkou Em s tečkou | Web | 19. května 2014 v 17:21 | Reagovat

Prominul bych jednorazovku ciste za ucelem sexu. Neprominul bych nasledny usinani ve lzicce nebo vztah na bazi zamilovanosti/lasky. Sex a city oddeluju.. nicmene za 7 let vztahu jsem to resit nemusel a doufam, ze ani nebudu.

21 Wlcky Wlcky | E-mail | Web | 19. května 2014 v 18:04 | Reagovat

Jelikož takovéhle problémy ještě nějakou dobu řešit nebudu muset, je to pro mě zatím jen spekulace. Odpustit nevěru? Záleželo by na okolnostech.
Ale daleko víc mě zaujala otázka, která se  ve třídě chvilku debatovala:

Co by vám vadilo víc; Kdyby vás podváděl normálně a nebo se stejným pohlavím?

22 mJ mJ | Web | 19. května 2014 v 18:52 | Reagovat

Nevěra se odpustit dá, mluvím ze kušenosi kdy mi odpuštěno bylo. Tak moc jsem litovala, byla to má první taková zkušenost a ochutnala jsem rozdíl mezi touhou a láskou. Je to jako sežrat čokoládou zamaskovaný hovno.. ale to je na internetech popsaný snad milionkrát, jsou o tom kížky, filmy.. atp.. Důležitý bylo, že jsem toužila po odpuštění a po tom, aby náš vztah pokračoval dál a byla jsem odhdlaná mu jakkoliv dkázat, že miluji jen jeho a moje nevěra už se nikdy nebude opakovat. Byla jsem si naprosto jistá, celý krásný rok i s jedním lákavým pokušením ze starých dob jsem zvládla.. Naprosto věrná... po roce pak ale akorát bulela, protože mě nechal kvůli jiný. A ne, nestala se ze mě kurva co by hned vojela půlku Prahy :D

Odpustit se dá všechno, když maj zájem obě strany.. teda asi uplně všechno, pojem všehno se totiž opravdu nevejde do mé hlavy.

Vždycky bude záležet na lidech a konkrétní situaci. Nedá se říct, že bych nevěru neodpustila nebo odpustila. Každopádně to rozhodně nikdy nebude příjemná záležitost (aspoň pro tu podvedenou stranu :DD)

23 hogreta hogreta | E-mail | Web | 19. května 2014 v 19:20 | Reagovat

Sama jsem dost věrný typ a k sexu potřebuju lásku a důvěru - a než si k někomu vybuduju důvěru, chvíli to trvá, takže u mě nevěra nehrozí. Každopádně ale zase tak nekompromisní k případné nevěře partnera nejsem. Jsem s ním několik let, chci s ním zestárnout. Chová se ke mě krásně, zažili jsme spolu spoustu věcí. Kdyby mě podvedl (to znamená jednorázově), nezahodila bych kvůli toho všechno, co jsme spolu tak dlouho budovali. Něco jiného by bylo, kdyby měl paralelní vztah - přes to bych se nepřenesla, ale jednorázovou nevěru bych v tuto chvíli odpustila. Každopádně doufám, že jsem pro ssvého partnera natolik důležitá, že by mě nepodvedl - a kdyby, tak by to udělal tak, abych se o tom NIKDY nedozvěděla a byla i nadále šťastná. Protože kdyby ke všemu tomu ještě za mnou přišel a přiznal se, znamenalo by to, že svoje štěstí a svoje svědomí staví před mé štěstí. Pokud mě miluje, nechtěl by, abych se trápila - a udělal by pro to cokoli, klidně by kvůli toho žil celý život s černým svědomím. Takže kdyby mi o nevěře řekl, neuvažovala bych o rozchodu proto, že mě podvedl, ale spíš proto, že na mě takhle sobecky hodil všechnu zodpovědnost a proto, že mu na mém štěstí asi tolik nezáleží.

Ale pozoruju ještě jednu věc - nevěru většinou zásadně neodpouští ti, kteří nikdy neměli vztah delší než třeba pět let. Lidé, kteří mají dlouhodobého partnera, už v otázce odpuštění nevěry partnerovi většinou tak nekompromisní nejsou. A taky z názoru "důležité je říkat si vždycky všechno, protože spolu vždycky všechno překonáme" lidé časem přecházejí na "důvěra a komunikace je důležitá, ale ne za cenu zničení vztahu".

24 Dominique55 Dominique55 | E-mail | Web | 19. května 2014 v 19:34 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím! nemám co dodat. Snad jen, že nevěru neodpustí jen ten, který nemiluje opravdicky a bezpodmínečně;)Konečně někdo s mými myšlenkami. Děkuji moc, tak krátké, ale význačné a pravdivé;)

25 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 19. května 2014 v 20:20 | Reagovat

Já vlastně ani nevím. S nevěrou jsem se nikdy nedostala do styku. Můžu se tady dušovat, jak bych jí nekompromisně neodpustila, ale nevím, jak bych reagovala, kdyby se mi to stalo.

26 Elizabeth Elizabeth | Web | 19. května 2014 v 20:21 | Reagovat

Som si istá, že ak by som toho dotyčného veľmi milovala, tak mu to odpustím. Ale normálne nie. Nepochopím, ako niekto môže odpustiť neveru, napriek tomu, že by som ju odpustila ak by som bola natoľko zaslepená.

27 Avalien Avalien | Web | 19. května 2014 v 20:23 | Reagovat

Neodpustila. I když je to jenom sex, chlap který mě miluje a má důstojnost by mi nic takového v životě neudělal.

28 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 19. května 2014 v 20:38 | Reagovat

Záleží na typu vztahu...

29 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. května 2014 v 20:45 | Reagovat

Vztah jako takový jsem ještě neměla, ale jestli jsem schopna přátelům odpouštět nejen jejich (někdy se stále opakující) "blbost" ale i docela slušné rány a nechávat si tváří diplomata, tak bych se nebála, že bych budoucímu partnerovi uvazovala smyčku kolem krku :D
A víš ty co? Možná to budu nakonec já, kdo jednou sejde "na scestí". Osobně mám ráda změny (nechci říct, že bych se cítila jako ku*va, jsem naopak velice ve vztazích decentní, jak to jen jde).  Takže to možná jednou se mnou dopadne tak, že se nevdám a můj partner si bude muset uvědomit, že potřebuji mít prostor (ale třeba jen na přátele, práci a koníčky) nedovedu si představit, že bych se kvůli lásce musela omezit. Ale kdo ví, co se jednou stane :)

30 Lili Lili | Web | 19. května 2014 v 21:21 | Reagovat

Myslím, že bych nevěru dokázala odpustit. Ale prostě záleží na okolnostech a taky na tom, co člověk už považuje za nevěru.
Pokud by šlo jenom o sex, chvilkové podlehnutí, tak je to něco jiného než když jsou v tom city. Prostě k sexu nepotřebuju vždy city a k lásce nepotřebuju nutně sex.
Jinak zajímavý článek. :-)

31 Katuš Katuš | Web | 19. května 2014 v 22:06 | Reagovat

Hm... tolerantní, jo? Mě spíš nejde do hlavy, proč ten člověk teda s někým chodí, když mu zahne. Nebylo by lepší, aby byl svobodnej a jen si užíval, než aby ubližoval polovičce, kterou může milovat, ale tímhle jí hrozně podrazí.
To je jako by jí řekl"Mám tě rád, ale sex je jinde lepší" to se rovná "Miluju tě, ale nedáváš mi všechno".
Promiň. Jsem hodně tolerantní člověk a co se týče promiskuitních svobodných lidí, tak mě to ani nedráždí,(Taky proč by jo? Jejich vyznání života a já ho respektuji.)ale nevěra je něco, co se neodpouští ani nepřehlíží.
Když chci někoho, tak jenom jednoho. A když mě přestane uspokojovat, ale stále ho miluju,buďto vydržím a odolám, nebo nebudu srab a rozejdu se s ním, než abych ze sebe udělala kurvu a šla jen za lepším sexem.
Proč se hned rozcházet? Snad se přeci nesnížím k tomu, abych ho ponížila něčím tak stupidním jako je nevěra.
Aspoň tohle je můj pohled na věc. Neříkám že je správný, ale mohu s určitostí potvrdit, že já osobně bych na sobě nesnesla dotek někoho, koho ze srdce nemiluju, tudíž s ním ani nechodím.

32 idees . idees . | Web | 19. května 2014 v 22:40 | Reagovat

O tomhle se teď dost často bavím s přáteli a vrtá mi to hlavou. Začínám si totiž myslet, že pokud by šlo o nevěru čistě kvůli sexu (žádný vřelý city, žádný pochopení, o něčem jako intelektuální porozumění se nedá ani mluvit), pak se mi to nejeví jako tak strašná věc. Podle mě člověk nemůže najít druhou polovičku takovou, aby s ní vydržel a klapalo jim to na všech frontách tak dokonale, že by neodolal nikomu jinému. Možná jsem moc cynik, možná jsem jen nepoznala opravdovou lásku...ale nevěra podle mě patří k lidské podstatě. A nejspíš bych ji dokázala skousnout, což mě trochu děsí a trochu těší zároveň.

33 Em Zet Em Zet | E-mail | Web | 19. května 2014 v 22:42 | Reagovat

NIKDY.

34 darkemperor darkemperor | E-mail | Web | 20. května 2014 v 7:27 | Reagovat

Pokud by mi slečna byla nevěrná, tak ano. Protože by to znamenalo, že mám holku!!!

35 macatamamina macatamamina | Web | 20. května 2014 v 8:34 | Reagovat

Nevěra je něco, co bych opravu nikdy nedokázala odpustit a ano, klidně bych kvůli tomu zahodila i léta vztahu. Kdybych se totiž dozvěděla, že mě přítel podvedl, tak by tím úplně ztratil mou důvěru. K čemu by bylo pokračovat ve vztahu bez důvěry? Myslím, že když se dva milují, jsou si věrní za jakýchkoli okolností a i když se třeba něco stane, že třeba spolu nebudou moct spát, tak stejně drží při sobě. Když se maj dva fakd doopravdy rádi, tak mají sex v žebříčku hodnost dost nízko. Pár takových znám a sama k nim patřím.

36 Takara Takara | Web | 20. května 2014 v 9:37 | Reagovat

Asi záleží, ve které fázi života zrovna si. Pokud si mladá-studující holka, tak vztah prostě zahodíš a jdeš dál, protože lepší čekají...pokud už máš na krku dvě děti, tak se budeš dost rozmýšlet. Jinak si myslím, že je rozdíl mezi jedním ulítnutím a opakovaným jedním ulítnutím, nebo dvojí život (pravidelné dojíždění za milenkou). Jednou bych to asi skousla, ale dostal by čóču. Víckrát a třeba i se stejnou osobou, pak mu balím kufry...tady to nemá smysl...

37 May May | Web | 20. května 2014 v 12:15 | Reagovat

No.. podle mě nevěru dokážou odpustit jen ti, co by jí sami byli schopní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama