Jak jsem se setkala s Bellacry

15. září 2013 v 19:48 | sarush ef |  Co mě napadne
Strávila jsem v Istrélii několik dní, a popravdě jsem ani tak netoužila spatřit krásy prosnulých gardénijských zahrad, jako jsem toužila spatřit ji.

Když jsme se setkaly poprvé, chvěly se mi trochu ruce. Zjistila jsem, že ji vlastně vůbec neznám, i když jsem přesně věděla, jak vypadá, stejně mě znovu a znovu ohromila svou krásou. Byla jako já, jenže dokonalá - kůži měla bělejší a hladší, vlasy neměla zničené peroxidy a byly delší a jejich zlatomedový odstín mě nepřestával fascinovat. Byla drobounká a přesto nepřehlédnutelná, útlá a přesto s dokonalými ženskými tvary, šermířka zároveň módní diva, dokonalá ve všech těch protikladech a s těmi všemi kontrasty.

Moje malá princezna.



"Co bys řekla, kdybych ti tvrdila, že o tobě vím víc, než víš ty sama?"

"Člověk o sobě ví vždycky málo." odpověděla se smíchem

"Ano, málo. Můžeš zůstat chvíli takhle?"

"Proč?"

"Chci vidět ty prsa, kvůli kterým ztratil hlavu císař a Morsian."

"A?"

"A zjistila jsem, že Morsianovi závidím. I těm ostatním."

"Ou. Máš přehled o mužích, s kterými spím. Co dalšího mi řekneš?"

"Máš znaménko na levé paži. A dvě okolo pupíku," a jakoby mimochodem jsem dodala "jako já."

Odhrnula jsem si halenku, aby mi věřila. Byly na stejném místě.

"Zvlaštní.."

"Ano. Ale nic v tom ve skutečnosti neni. Pověz mi, bolelo to tehdy hodně, tím Vanilčiným šípem?"

"Myslíš, jak jsem tři dny hekala bolestí a prosila Morsiana, aby mi přinesl bilý prášek, který by mi pomohl od bolesti? Budeš se divit, ano, bolelo, jak čert."

V tu chvíli jsem ji pochopila o něco víc. Chvíli jsem přemýšlela, co říct.

"Je mi to líto,"

"Nemusí. Bolest se občas vrací, ale Morsian říká, že za pár měsíců možná zmizí úplně."

Nevěděla jsem, co na to říct.

"Co bys chtěla ze všeho nejvíc?"

Před očima jsem měla celý její život. Smrt její matky, Morsiana, den, kdy se dozvěděla, že vláda nad Natalenem je v jejích rukou.

Dlouho přemýšlela.

"Nic, hádám správně? Navzdory tomu všemu, nic bys nezměnila. Víš, co máš před sebou,a přece bys necouvla. Nechtěla bys žít obyčejným životem, mít muže, který ti bude každý den opakovat, jak tě má rád. Raději stojíš třikrát týdne tváří v tvář smrti, směješ se vysoko postaveným mužům a hádáš se a soupeříš s Morsianem."

"Ano. Taková jsem," povzdechla si

"A přesto všechno Morsiana miluješ, přes to všechno miluješ svůj život."

"Nemám to slovo ráda, ale ano, ten muž.. nevím, čím na mě tak zapůsobil, ale ano, znamená pro mě dost. A co se týče mého život, ne, neměnila bych, nikdy."

"Pak jsi šťastná."

"Kdoví, co to znamená. Zítra může být všechno jinak, v tom mě to, že jsem princezna, nezachrání."

"Přesto, Airin. Jsem ráda, že jsi to řekla. Ani nevíš, co to pro mě znamená. Mimochodem, víš že Morsian má slabost pro dlouhé nohy u žen?"

"Tušila jsem to, ale nic s tím nenadělám."

"Neřekl ti to nikdy, což? Nechtěl, aby tě to mrzelo, když viděl, jak si maličká. Nemohl si pomoct. Doufá, že se to nikdy nedozvíš."

Pousmála se.

"Blázen. Neřeknu mu, že to vím, neboj."

" A neměj strach, že by tě kvůli tomu miloval míň. Miluje tě víc než všechny ty dlouhonohé, co za život měl."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Meggy Meggy | Web | 15. září 2013 v 20:50 | Reagovat

Je to hezkej nápad.
Hrozně se mi líbí, jak je to napsaný, vlastně ani nevím proč, ale myslím si, že to je dobrý. Prostě tě to tak nějak chytne, že musíš číst a číst, až dojdeš ke konci, i když vlastně pořádně nevíš o čem :)

2 Raven Belatrix Sebbeth  Luoys Raven Belatrix Sebbeth Luoys | Web | 15. září 2013 v 20:59 | Reagovat

zajímavý blog

3 Ecritte Ecritte | Web | 16. září 2013 v 6:06 | Reagovat

Mně se to moc líbilo, přečetla jsem to jedním dechem, velice čtivé poutavé a nenásilně ;) :D

4 Eamane Eamane | Web | 16. září 2013 v 21:25 | Reagovat

No nevím co mají Haltovi rady z knihy Hraničářův učeň od Flanagana společné s tvojí povídkou :D ... Každopádně jaké píšeš povídky tématicky? :)

5 Liitokala Liitokala | Web | 16. září 2013 v 22:23 | Reagovat

To je opravdu moc hezky napsané :-)

6 Infinity Infinity | Web | 16. září 2013 v 23:56 | Reagovat

Píšeš prostě úžasně. Tohle nemá chybu!

7 Eamane Eamane | Web | 17. září 2013 v 9:47 | Reagovat

Jo takhle ... A to psaní fantasy směřuje k nějakému celku třeba Hobit nebo HU? Nebo píšeš jen tak (své vymyšlené postavy)? Ráda bych si něco přečtla :P

8 Eamane Eamane | Web | 17. září 2013 v 16:00 | Reagovat

Wau to je hodně dobré :) ... Tady na blogu to nemáš? :)

9 Casion Casion | Web | 17. září 2013 v 16:15 | Reagovat

Dobre napísané, páči sa mi ten nápad a celková forma akou si to napísala :D

10 Insidious Insidious | Web | 17. září 2013 v 16:20 | Reagovat

To je suprový (y)... zvláštní... :3

11 Eamane Eamane | Web | 17. září 2013 v 16:22 | Reagovat

I když jsem zas tak přesně nevěděla o co jde, tak se mi to líbilo a myslím, že by to ani nepotřebovalo nějak osakat, protože popisy například prostředí, postav nebo citů někdy rozvíjí představivost více. Dost se mi to líbilo a stála bych o to číst dále :)

12 -M -M | Web | 18. září 2013 v 15:45 | Reagovat

Moc se mi líbí, že je to jakoby naprosto vytržené z děje. Člověk si aspoň více věcí domyslí. Píšeš poutavě.

13 Momo Momo | Web | 19. září 2013 v 12:39 | Reagovat

Ahoj fakt doporučuji ten film byla jsem na něm s přítelem a dostalo mě to :)
A jinak pěknej blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama