Červen 2013

O veganech podruhé

30. června 2013 v 23:09 | es ef |  Co mě napadne
Po minulém článku, který se, tak trochu, setkal s nesouhlasem, ode mě nejspíš čeká, že se asi veřejně omluvím, zmizím z blogovýho světa a budu se do smrti stydět.

Pravda je, že člověk občas mluví mluví a nenapadne jej, že by někdo moh přemýšlet jinak. A přesně tohle je případ veganů. Jak jsem poznala, nahlíží na svět docela jinak a jejich hodnoty jsou jinde - a to jim nelze mít za zlé. Možná, že jsou doopravdy v tomhle smyslu silnější než já, možná slepě potlačují přirozenost.. ale konenconců to není tak špatná filozofie. Nejsem sice s to věřit tomu, že si můžeme být rovni se zvířaty, když ani lidé si být rovni nedokážou. Někdo byl narozen jako vůdce, někdo jako sluha, myslím si já, ale to už sem nepatří. Pro mě je to krásná a ušlechtilá idea, ale nedává mi smysl.

Já odjakživa věřím, že pro člověka je nejpřirozenější a tím pádem nejlepší dělat to, co dělal na začátku. Vzít primitivní zbraně a společnými silami udolat mamuta. Jak v pravěku.

Mnohem víc než konzumace masa mě znepokojuje, jak se s zvířaty v současnosti zachází. Nacpat hormony, antibiotiky, co nejrychleji vykrmit a prodat za co nejvíc peněz. Je pravda, že tohle neovlivníme, dokud si káždý nebudeme pěstovat zvířata sami jenom pro vlastní potřebu. Mělo by mi být na blití při představě všech těch sraček, které se mi při konzumaci masa dostávaj do těla, ale to člověka nezmění...

Být vegan? Ne, díky, jeden steak prosím

28. června 2013 v 19:37 | Sarush Ef |  Co mě napadne
Tak jo. Minulý a předminulý rok bylo v módě blogerín kamarádit se slečnou Annou a nejíst nic.
Teď už trochu vyhládly, ale protože stále chtějí být štíhlé, stačí jim k jídlu jenom tráva, salát, nějaké ty soja blbovinky a tím to končí. Celé to argumentují tím, že mají rády zvířátka.

Já jen čekám, až konečně dostanou hlad a všechno nám to tu ty krasotinky sežerou.

Krátký štěk

18. června 2013 v 22:11 | es ef |  Co mě napadne
Život je fajn. Nevím, na co bych si mohla stěžovat. Nenudím se, to je hlavní. Mám pokoj od učení, docela dobré známky a hlavně ten klid. Ohledně toho cvičení, o kterém jsem psala v minulém článku - dnes mi jeden člověk oznámil, že mám prý pevnější a plošší břicho. A to cvičím každý den, pravda, většinou to nevynechávám, ale každý den blbejch pět minut.
Pět minut. Člověk by si řekl, pět minut, čemu to pomůže?

Já jen, že vám chci poradit, že pokud po něčem toužíte, jděte tomu naproti. I kdyby jste se tomu měli věnovat blbejch pět minut jako já. Jen jedno, po čem toužíte. Toužit po vědění, krásnější těle, sebevědomí?

A taky mám pocit, že se lidé najednou nebojí. Že začínají být lepšími. Že se nebojí upozornit na to, co jim vadí. Ale o tom až jindy.

Zítra odjíždím se třídou na tři dny relaxovat. Jen tak, válet se. Myslím, že si to za těch 10 měsíců zasloužím.
(Ale těch 5 minut obětuju. Kvůli tomu břichu.)


TORTILLA

13. června 2013 v 17:30 | es ef |  Co mě napadne
Nejsem moc dobrý kuchař, zvládám řízky, vžycky si nějak poradím s kuřecím, nějaká ta rizota, těstoviny, špenát... ale tím to pomalu končí. Jenže jsem gurmán. Labužník. Žrout. Milovník jídla.

Takže mě to brutálně baví. Ani nejde o to, že můžete někde říct, že jste schopni navařit pro dvacet lidí. Jde o to, že si můžete potěšit blízké (a sebe, samozřejmě) něčím dobrým. A něco dobrého je pro mě, mimochodem, maso. Spoustu koření a vhodná příprava. S čímkoli. S rýží, pečenými bramborami, salátem, hranolkami, s chlebem, je to jedno. Bežte pryč se svými vášněmi pro čokoládové muffiny. Já si to sladké dám taky, ale až po tom steaku.

Nedávno jsem dělala tortilly s kuřecím. Poněkud výborné tortilly s kuřecím. Díky římskému salátu svěží a díky kebab koření úžasně pikantní. Prostě fajn, jednoduchý, příprava trvá chvíli, tohle jídlo má prostě všechny superlativy, na jaké si dokážete vzpomenout.

Potřebujete jen 4 kuřecí prsa, tortilly, salát, koření (nejlíp gyros nebo kebab) a jakoukoli zeleninu, co si tam chcete dát (já použila sterilovaný hrášek). Maso osmahnete na oleji a přidávate do tortill společně se zeleninou.

Jsem to ale kuchař, nemyslíte? A jaké dobré jídlo jste v poslední době vařili Vy?




Let the sunshine

9. června 2013 v 20:34 | sarush ef |  Fotografie
Před pár dny jsem byly zařazena na titulce blog.cz jako Blog dne. Nevím, jak to přesně funguje, ani kdo weby na tohle místo vybírá, potěšilo mě to (a trošku okořenilo návštěvnost, haha).

Jinak sbírám chuť na učení po pohodovém víkendu. Skákám radostí nad pohodovým počasím, který má jedinou nevýhodu - máte chuť se na všechno učení vykašlat, i když vás zrovna čeká nejšílenější týden v roce. Zatím zvládám udržet si pevné nervy. Chybělo mi spaní s otevřenym oknem a to ranní zpívání ptáků a mladýho rozespalý žvatlaní:

"Já toho zasranýho ptáka snad zabiju.."
jako dneska.

Avšak navzdory vší lenosti jsem se někdy předčtrnácti dny rozhodla začít posilovat. Teď by měli následovat salvy smíchu, protože já se k sportu nikdy moc neměla a dobrovolně podstupovat něco takového by se u mě ještě před nedávnem rovnalo trestu smrti. A najednou mám pevnější břicho. Neříkám pevný, ale pevnější, než před těmi dvěma týdny. A najednou se na to cvičení každej den i docela těším. Jestli u toho ještě pár dní vydržím (a člověk nikdy neví!), napíšu o tom možná i článek.

Všechny uchalárny, prasárny, filozofický otázky i píčoviny zodpovídám na ask.fm


Kvalitní obličejová kosmetika

6. června 2013 v 17:28 | es ef |  Fashion
Kosmetické články nejsou docela pro mě, ale když mohu být blogerka, fashion fotoblogerka, fotoblogerka a youtuberka a tak trochu fantazačka a zkrátka člověk co se sere do všeho, proč nepsat o tom, co si napatlat na ksicht?
Všechny vaše dotazy opět zodpovídám na ask.fm.

nové filosofie

2. června 2013 v 21:39 | es ef |  Co mě napadne
Můj nejnovější štěk. Ne, nikde jsem to nezkopírovala. Nemusíte s tím souhlasit, ano, já chci takhle žít. Je to trochu nadsazené, plné pocitů, napadlo mě to, když jsem v pátek večer kdesi zběsila tancovala, docela dost sžitá s tou hudbou, plná právě pocitů.

Kdyby něco, ptejte se na ask.fm.
A jsem ráda za veškeré ohlasy.