O lidech, hlouposti a pocitu moci

22. března 2013 v 13:00 | S. |  Co mě napadne
Je mi smutno z tohohle světa.

Je mi smutno, když vidím, jak dva mladí rodiče stojí nad svým asi tříročním dítetem, oba mu foukají kouř přímo do obličeje a přitom mu tím nejhorším možným způsobem dávají cosi za vinu, přímo před zraky kolemjdoucích. Zajímalo by mě, čím tak hrozným se chlapeček mohl ve svém věku provinit a jak se k němu asi budou chovat doma, kde je nikdo nebude kontrolovat.

A pak jdu dál a vidím pět patnáctiletejch týpků v širokých teplákách těch nejprofláklejších značek, ruce v kapsách, občas důležitě rozhazují rukama. Jdou po ulici a přitom na sebe pořvávají, jako by byli pány světa a já vim, že tohle je ta moje nová generace, ta generace, která tu bude za pár let o všem rozhodovat a já jsem zase smutná.

Věřila jsem, že s touhle generací to třeba bude o něco lepší, že máme méně předsudků, větší možnosti a více svobody. Jenže to asi nestačí. Stežujem si, jak je všechno na hovno, ale nikdo už se nezajímá o to, proč, i když máme přistup k informacím jako nikdy. Chcem změnu, jenže nikdo už neví, co udělat jinat, aby se to zlepšilo.

Proč nemohou být oceněni obyčejní lidé, jejichž tvrdá poctivá práce je pro nás nepostradatelná?
Každodenně stojím před rozhodnutím být svině. Kvůli výsledku, protože bez toho sviňáctví to nejde. Jenže být taková neumím. Byla jsem tak vychovaná a beru to jako správné.

Nedávno jsem četla Orwellovo 1984 a Remarquovu Jiskru života. Skvělé knížky, ale o to teď nejde.
Hodně mi to dalo - ano, taková, ta hloupá věta, zkrátka, uvědomíte si díky tomu spoustu věcí. Oba dopodrobna analyzují přičiny vzniku takového pekla, přičiny lidského chování, které může vést k takovým strašným věcem. A je úplně jedno, jestli jsou to komunisti, fašisti nebo církev či cokoli jiného.

Vždycky mě zajímalo, jaký měl Adolf Hilter život. Zajímalo mě, co si prožil a jaké měl důvody pro své chování. Protože ne každý má tendence vyvraždit polovinu světa a pak ten celý svět ovládnout.

Otce nenáviděl, chlastal totiž a mlátil jej a jeho matku, tři ze čtyř sourozenců mu v dětsví poumírali, chtěl studovat umění a být malířem nebo hudebním skladatelem, byl však odmítnut kvůli nedostatku talentu, neudělal maturitu, matka, jediná osoba, kterou měl rád, mu velmi brzy zemřela na rakovinu. Jako sirotek se nějakou dobu potloukal Vídní, nějakou dobu jako bezdomovec a pak se živen příležitostnými pracemi jako třeba vylepování plakátů.

Není tohle na jeden život trochu moc?

A taky, jo, dřív to nebylo lehký. Netvrdte mi, že to teď není lepší. V týhle republice. Je spousta věcí, co jsou postavený hlavu. Ale ve spoustě případu to není tak zlé. Nikdo tu neumírá hlady. Nikoho neodtáhnou do vězení nebo na popraviště proto, jak vypadá. Nikdo vám neříká, co si máte myslet. Nikdo vás nebude nutit říkat, že dva a dva jsou pět. Můžete si dělat víceméně co chcete, když tím nikomu neubližujete, možná o vás budou kolovat fámy mezi důchodkyněmi na na zapadlé dědině, ale to bude všechno. Nikdo nepůjde a neustřelí vám hlavu za to, že chcete být trochu svobodní.

A to je dost. Měli bychom možná zlepšovat to, co je. Možná bychom měli věci zlepšit teď, když to jde. Poučí se lidi někdy ze svých chyb? Jsme pořád stejní - stejně hloupí, nepoučitelní a stejně přeplnění touhou něco mít, ovládat a pokořit.


Vědci nás pravidelně zásobují úžasnými předpovědmi do budoucna. Naše mozky budou skenovány a domy naprogramovány tak, abychom nemuseli hnout ani prstem. Nepřipomíná vám to trochu Velkého Bratra?

A já jen doufám, že se toho nedožiju.

Víte co? Je mi šestnáct a hovno tomu všemu rozumím. Chtěla bych, ale nejde to.
Ale vím, že i mít možnost psát tenhle článek je taky kousek štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 • Theé • Theé | Web | 22. března 2013 v 15:43 | Reagovat

Už jenom první větu souhlasím! :-)
Hezky napsané

2 Evil Evil | Web | 23. března 2013 v 2:23 | Reagovat

naprosto se vším do puntíku souhlasím.. bude mi 22 a bojím se budoucnosti.. jakože vážně bojím.. za chvíli to snad bude fóbie, ale to bych nerada dopustila.. celej rok od maturity a já pořád sháním práci.. byla jsem na dvou brigádách, dohromady jsem všehovšudy odpracovala tři měsíce a na podporu tudíž nemám nárok.. i kdybych se chtěla odstěhovat od mámy, tak nemůžu.. a tenhle stát nic neudělá.. naše generace mu je u prdele.. neuvědomujou si, že to my budeme další plátci daní.. my budeme přispívat do jejich korýtek.. svět spěje do prdele, pomalu, ale jistě.. za chvíli tu bude pěknej bordel.. ale radši už mlčim, nebo ještě nad tím začnu přemejšlet a budu mít chuť někomu zakroutit krkem..

3 Lexie Weird. Lexie Weird. | Web | 23. března 2013 v 10:10 | Reagovat

Tvůj článek ve mě vyvolal milióny pocitů. Lidé jsou nevypočítatelní zmrdi. Omluv mi ten výraz. Já byla vychovávána k pomoci druhým, snažím se to dodržovat, snažím se pomáhat druhým a nemyslet jen na sebe, jenže v dnešní době je pomoc, tak podceňována, že se víceméně vypouští ze světa. Dneska šedesátiletý učitel v první třídě pochválí žáky tím, že je pohladí a hned je pedofil. Myslím si, že volnost tu je, jenže svobodný názor, se často mění v odsuzování. Lidi si můžou dělat co chtějí a zneužívají to, vůbec si toho neváží. Místo toho, aby se vzdělávají, jelikož 'mají' příležitost, tak se těší až se v pátek ztřískají jak hovada? Já bych byla za nějakého druhého Adolfa docela i ráda, trochu by ten náš srovnal, srovnal priority, ano nemusel by vraždit, ale mohl by nás zastrašit, aby jsme začali uvažovat nad tím vším, co máme a ne polemizovat nad tím, co nemáme. Je mi 15 let a taky o tom vím hovno. Ale jedním jsem si naprosto jistá. Lidi můžou vést nesmyslné debaty a zároveň nic nevědět. Tehdy tomu tak nebylo. Tehdy nebylo ničemu tak. NÁDHERNÝ ČLÁNEK, opravdu! :)

A děkuju za komentář na mém blogu. Potěšil mě. :)

4 Lexie Weird. Lexie Weird. | Web | 23. března 2013 v 10:12 | Reagovat

[3]: Mám tam moc chyb. Některé slova mi tam chybí nebo jsem je zkomolila, tak mě prosím omluv, psala jsem to rychle. :)

5 Áj em Áj em | Web | 23. března 2013 v 13:01 | Reagovat

Hm... musím říct, že s tebou opravdu souhlasím. Protože si vystihla přesně moje pocity! Taky mi je z toho často smutno, jak lidé jednají a jak jsou lhostejní... A NIKDO NIC NEDĚLÁ. A je to hrozně nespravedlivé. No, ale myslím, že nejpřemýšlivější lidé jsou nejneštastnější na světě, takže... zkusíme trochu víc žít a třeba nám z toho nebude tak smutno :-) Protože právě ta obyčejnost ja na životě tak krásná a myslím, že to "všechno je na hovno" je rozlehlý, přejatý názor. A my nepřemýšlíme proč to není na "hovno" ale proč je, ale to nám nepomůže, právě naopak :-D Můžeme svět vylepšovat jen tak, že občas lidem pomůžeme... a vyvoláme jim na tváři úsměv... a nebudeme se stydět za svoje pocity a nenávidět ostatní, ale milovat. A i tak můžeme jedním malým kouskem vylepšit svět. :-)

6 keepon keepon | Web | 23. března 2013 v 15:13 | Reagovat

I mne je smutno - z lidi, z cinu, ktere delaji, ze slov, co vypousteji z ust, z jejich "duchaplnych" nazoru, z na-hlavu-postavenych zakonu, ze "spravedlnosti"... Je mi smutno z toho vseho. Jsem smutna za vsechny ty hloupe, nepremyslive, sobecke, zavistive lidi. A jeste vic jsem smutna za lidi (kterych neni mnoho, ale presto jeste nejaci dikybohu existuji), kteri se snazi druhym pomahat, nejsou egoisticti a jejich smyslem zivota neni vymetani nocnich klubu a kocovina kazdy vikend. Tohle se bohuzel nevztahuje jen na nasi generaci, vsechny tyhle veci vidim i u starsich rocniku. Je mi sedmnact a jedno vim: TOHLE JE SPATNE. SVET JE POSTAVENY NA HLAVU. Asi jsem se narodila do spatne doby.
Moc hezky napsany clanek...:-)

7 Das Das | Web | 23. března 2013 v 16:08 | Reagovat

Tyjo, úžasný článek!
Naprosto souhlasím. Jenže nikomu nemůžeš říkat, jak se chovat.. Těžko se člověku, který nechce poslouchat bude vysvětlovat, že kouřit před malým dítětem není dobrý nápad, že pořváváním na ulici "hej vole, ty pičo" není zajímavý ani frajer..
Když už ses zmínila o Hitlerovi. Měl asi těžký život, nebo spíše určitě. Ale každý má volbu. Nemusel udělat to, co udělal. Ale lidská psychika je složitá věc a já ji natolik nerozumím abych mohla soudit nebo tu o ní něco širšího psát.
obecně.. každý čin a věc vede k další věci či činu. Ať už je to špatné nebo ne.
Mohli bychom změnit.. to, jak to funguje. Ale tenhle stát už je celkem v dost velkých sra*kách. Ale jak říkáš, můžem říkat a myslet si co chceme.. Jsme na tom ještě dobře, jen máme na nejvyšších místech debily, kteří kradou kde můžou, i když mají prachů dost. A i to je o lidech. Kdyby byli jiní, i náš stát je jiný.. Jenže změnu musí chtít většina lidí, ale hlavně se o ni musí snažit a něco pro to dělat.
Ještě jednou, úžasný článek! :)

8 Thanatos Thanatos | Web | 23. března 2013 v 19:22 | Reagovat

Děkuji.
Ach holka, jsem na tom stejně. Sdílím smutek s tebou, téměř den co den. Ale co my s tím naděláme? Bohužel jim inteligenci do těch jejich dutých hlav nevrazíme. Je to depresivní, člověk se prostě neubrání pocitu frustrace, ne normální, inteligentní člověk.
,,Každodenně stojím před rozhodnutím být svině. Kvůli výsledku, protože bez toho sviňáctví to nejde. Jenže být taková neumím." Každý den, každý zasraný den.
,,Poučí se lidi někdy ze svých chyb? Jsme pořád stejní - stejně hloupí, nepoučitelní a stejně přeplnění touhou něco mít, ovládat a pokořit." Co víc říct? Říkat něco víc je naprosto zbytečné. Je to perfektní článek k věci.
Fakt se ti povedl, vystihla jsi veškeré mé myšlenky.

9 Sylvana Raven Sylvana Raven | Web | 23. března 2013 v 19:59 | Reagovat

Jsi jedna z mála "šestnáctek", co se takhle bojí, nebo přesněji, co se zajímá o okolní dění. Zbytek se tváří důležitě a jedinou jejich odpovědí je 'Nasrat!'.
Těžko se mi k tomu vyjadřuje, nejsem v rozpoložení mluvit o takových věcech, ale taky jsem smutná. A bojím se, příšerně se bojím, že se něco stane, něco, co nám zabrání ve svobodě, a nikoho nenapadne zvednout hlavu a říct: "Dost, tohle mi není jedno!"
Tahle generace na to nemá odvahu. Celou dobu jsou všichni machři, ale když na něco dojde, jsou jako psi, s ocasem mezi nohama. A to je smutné.

10 alfalfa alfalfa | Web | 23. března 2013 v 20:04 | Reagovat

Niekdy aj ja sa pozastavím nad súčasným stavom spoločnosti. Keď sa pozriem na dnešnú mládež je mi veľakrát do plaču, ako sa správajú a keď si predstavím, že toto je naša budúcnosť, budúcnosť sveta!

11 Zlatka Zlatka | Web | 25. března 2013 v 22:21 | Reagovat

Nebudu obhajovat, co Hitler dělal - ale nikdo nemůže pořpít jak vynikající řečník byl, ovládl celé masy lidí, kteří ho zbožnovali. Takových lidí je málo a bohužel jsou to mám přívrženci "temné strany", ale kdo ví, co by s námi takový přiliv moci udělal? Myslím, že ačkoli bych chtěla, aby skutečně vládla spravedlivost a pravda, nakonec bych možná také podlehla. Prostředí a PROSTŘEDKY lidí mění.

A ke své generaci se nehlásím. Je mi z těch lidí na blití, kluci, co si dělají zářezy a holky roznožky. Né, dík. Nemám zapotřebí.

12 Zebra Zebra | Web | 26. března 2013 v 0:30 | Reagovat

Často se střetávám kritikou, když říkám, že se zajímám o Hitlera a že si myslím, že to byl génius. Ale to snad přece nikdo nemůže popřít, lidi jsou zvláštní... Až se jednou budu joo nudit, přečtu si Mein Kampf.

13 Veki Veki | Web | 2. dubna 2013 v 10:45 | Reagovat

Taky spoustu věcí nechápu, jsem sice trochu starší než ty, ale zřejmě je nám smutno ze stejných věcí. Moc pěkně jsi to shrnula. A možná to nikdy nepochopím, ale myslím si, že je to o hodnotách. Ti, ze kterých nám je smutno žijí životy úplně na jiném stupínku pomyslného žebříčku.
Také si myslím, že to tkví v samotné společnosti... dokud se nezmění uvažování společnosti jako celku, nebude to lepší. On Seneca říkal, že nejlepším učitelem jsou příklady. A jaké příklady vidíme kolem???

14 Nebož Nebož | Web | 2. dubna 2013 v 22:21 | Reagovat

Život sám o sobě je tak složitá a občas těžko uchopitelná věc. Taky je mi z toho všeho často smutno.

15 Ghloeé Ghloeé | Web | 5. dubna 2013 v 23:00 | Reagovat

Často přemýšlím co bude za 10-50-100 let. Ale sama vím, že tenhle svět se nikdy nepohne k lepšímu. Nikdy už to lepší nebude. V každý době bylo něco, každá doba měla své mouchy. Miluji knížky, miluji historii. Hodně čtu o historii a kdybych mohla, tak se v téhle době nenarodím. Nikdo nemá k nikomu žádnou úctu. Všichni si to děláme ještě horší, aniž by jsme to věděli. Všechno je touhle dobou. A nemám jí ráda. Dnešní život je jenom s prominutím o posraný moci a prachách! Mám vztek a zároveň také smutek. Říkám si, co bych pro tento svět mohla udělat, ale já jakožto malinký človíček jen tak nezmůžu nic.

16 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 7. dubna 2013 v 21:34 | Reagovat

Tohle je trefné! Nejvíc se mi líbí začátek s tím dítětem, ony děti jsou vždycky nejhorší a jejich rodiče svatí...
Taky se mi líbí ta část s tím Hitlerem, bylo toho na jeden život moc a to byl tepr dospívající člověk.

17 es ef es ef | Web | 8. dubna 2013 v 21:19 | Reagovat

[16]: Jo, to je pravda.

18 P. Bloody P. Bloody | Web | 10. dubna 2013 v 18:22 | Reagovat

"Víte co? Je mi šestnáct a hovno tomu všemu rozumím." - nevěř tomu, že za sedm let to bude lepší;) já bych naopak řekla, že tomu všemu rozumíš až až. Je vlastně skvělý, že se tím vším vůbec zabýváš, že se nad tím zamyslíš a že si umíš vážit svobody a že si ji plně uvědomuješ (ta poslední zmínka týkající se konkrétně svobody slova je perfektní a jsem přesvědčená, že málokterý z tvých vrstevníků by ji vyslovil). Podle mě jsi vnímavá a inteligentní holka a moc ti  fandim - nijak ti to sice nepomůže a platit se tím taky nedá, ale snad tě to alespoň povzbudí k další tvorbě!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama