Zkouška

23. února 2013 v 23:58 | S. |  Příběhy
Sedmadvacátý den. Přicházíme na tábora zničení, bezmyšlenkovitě padáme na lůžka. Naše těla jsou otupělá, svaly neskutečně rozbolavěné - upíráme se k jedinému vysvobození - spánku, přestože víme, že nám tohle potěšení bude za pár hodin upřeno. Ze devětatřiceti bojovníků jich podle prastarých pravidel Zkoušky zůstalo jen devět, devět, kteří se postaví jeden druhému v posledních třech dnech smrtícího pekla, devět, kteří budou v posledním dni podrobeni zkoušce Klíčů, která najde konečného vítěze, ocení skutečného mistra bojovníků napříč celou Istrélií.

Všechny, všechny nás svírá pocity, že lehnout a ponořit se do snů by bylo teď to nejlepší řešení. Věříme, že bychom dokázali prospat celé týdny, než bychom znovu získali ztracené síly. Ale něco nás to donutí neudělat, neboť raději padneme vysílením na kolena nebo budeme poraženi soupeři, než bychom se vzdali při dovoleném odpočinku. Velmi nás vysiluje i úmorné horko, neboť se tato zkouška už po staletí koná v té nejteplejší části léta. Podle předpisu každý bojovník musí být zahalen do temně modrého pláště a na očích mít černou masku, aby mu soupeři nemohli vidět do očí. Jen v chladnějších nočních hodinách je tedy zmírněno naše utrpení. Studený vánek se dotýká naší nahé kůže a my víme že všechno tohle je skutečné, skutečně bojujeme, trpíme a umíráme v tomhle šíleném pekle jen proto, abychom ukojili svou touhu dokázat si, že jsme ti nejlepší.

Ještě před několika dny většina z nás byli plní síly. Elfové se vždy nad ránem uchylovali ke svému meditačnímu cvičení, prováděli nelehké formace složitých cviků se se stejnou lehkostí, jako by to bylo pár cviků pro protažení po ránu. I na nich se ale podepsalo vyčerpání, a tak své cvičení zkracují jen na pár minut po probuzení místo obvyklých dvou hodin. Dokážou je nicméně stále velmi dobře ukočírovat. Celý život jsem slýchávala, že zkouška prostě pro lidi není. Elfové sice ve vší slušnosti umožňují účastnit se každému, ale vědí, že žádnému člověku nikdy k výhře nebuou blahopřát. A těch bleskurychlých bestií, od kterých čekám od začátku všechno, jen ne slitování, tu mám proti sobě rovnou sedm. Bláznivou devítku uzavírá tmavovlasý muž. V boji jsem s s ním dosud nesetkala, ale viděla jsem, jak si poradil s třemi elfskými bojovníky najednou. Nikdy jsem ho ještě neslyšela promluvit, neprojevuje se, nemluví, spí daleko ode všech a často se během volna vytrácí někam pryč.

Nohy mám tak ztěžklé, že mám pocit, že už chci jen zemřít a nic necítit. Vím, že tuhle noc už jistojistě neusnu. Po chvíli se postavím. Nahá chodidla mám mokré od rosy. Svítá. Vzhluboka se nadechuju vlahého vzduchu a najednou vím, že ještě vydržím další den. Ano. Na zlomek vtěřiny zahlédnu svou zbraň, která leží pokojně na zemi spolu s mými věcmi. Cítím se jistá. Mohu se spolehnout na své schopnosti a na svou mysl. Před takovým bojem nemohu chtít víc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rin Rin | Web | 24. února 2013 v 15:47 | Reagovat

Dobré, krásně se to četlo, tak jakože samo. Máš talent. Rozhodně bych si přečetla pokračování :)

2 monty-de-verdun monty-de-verdun | E-mail | Web | 24. února 2013 v 18:58 | Reagovat

Souhlas s Rim, chytlavé, taky budu čekat na pokračování. Doporučuju si hodit nabok odběr novinek, rád bych si tam hned přihlásil mail ať vidím novinky :o)

3 Míša Míša | Web | 24. února 2013 v 22:29 | Reagovat

Opravdu super! Budu ráda, když i ty přispěješ svým názorem k mému příběhu:)

4 pavel pavel | Web | 26. února 2013 v 0:50 | Reagovat

Taky někdy kvůli bolesti nohou neusnu.

5 Machiina Machiina | Web | 26. února 2013 v 18:05 | Reagovat

To se čte samo..asi stejně jako padesát odstínů šedi..jen tak dál ;))

6 Stranger_in_darkness Stranger_in_darkness | Web | 26. února 2013 v 23:21 | Reagovat

dobre se to cte ... jen bych mozna zmensil rozsah, tedy rozvrhnul do vice prispevku :)

7 EARL EARL | Web | 27. února 2013 v 19:38 | Reagovat

:Dheh

8 FΔctory girl FΔctory girl | Web | 4. března 2013 v 20:44 | Reagovat

Už dlouho jsem nečetla na blogu nějakej příběh. Líbí se mi to, je to napsaný čtivě (:

9 Lúthien Lúthien | Web | 8. března 2013 v 22:25 | Reagovat

Moc se mi líbí tvůj styl psaní, píšeš poutavě a s lehkostí. Bude pokračování?

10 EARL EARL | Web | 9. března 2013 v 13:29 | Reagovat

Díky :-)

11 Mniška Mniška | E-mail | Web | 11. března 2013 v 17:27 | Reagovat

Tak to je zajímavé. Je tohle pokračování nějaké předchozí části?
Vhozeno do víru příběhu, taky můžu souhlasit s tím, že se to četlo plynule a dobře. V hlavě se mi rojí otázky, co budedál:)

12 es ef es ef | Web | 11. března 2013 v 18:16 | Reagovat

[11]: Děkuji :)

13 Viviana Stellata Viviana Stellata | Web | 19. března 2013 v 7:29 | Reagovat

Mrkla jsem, pročetla jsem, pěkné... jen nevím, jestli tak krátký text může stát samostatně, nebo je tou součást nějakého většího celku... v tom druhém případě bych byla na ten větší celek fakt zvědavá. Jinak za sebe bych možná občas trochu škrtala, zestručnila některé věty, ale to je fakt můj osobní dojem, každý máme svůj styl psaní... a kromě jednoho překlepu mě nerušily ani žádné chyby, takže... Moc dobře, moc dobře, ještě bych si klidně početla dál. :)

14 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 21. března 2015 v 12:19 | Reagovat

Krásně se to četlo, ale vlastně mi to připadá spíše jako prolog, protože v tom je jen nádech děje. Ale má to zajímavou myšlenku, a máš na psaní talent.

15 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 30. srpna 2016 v 18:15 | Reagovat

to by mělo mít někde pokračování, ne? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama