Prý jsem blázen já

20. prosince 2011 v 21:40 | S. |  Co mě napadne
A život je stále stejný. Jen je výchylka na pomyslném grafu mých nálad poslední dobou vyšší než obvykle. Vztekám se víc než obvykle - však ono se to srovná. Nejdůležitější je, že nehniju ve stereotypu, toho se totiž bojím.

Tak například - kdo z vás se pyšní pernamentkou do vlastního světa? Nebylo to pochopitelně zadarmo, dostala jsem ji za to, že jim tvořím dějiny. A jedno vám prozradím - po zemi se tam neválí tolik igelitů a lesy jsou tam čistější.

Jen tak mimochodem - neznám žádnou hudbu, která by člověka nabila tak jako SOAD. Když píšu, pomahá mi jako berlička, bez které by člověk neudělal ani krok, ukazuje mi směr, když šmátrám rukama do tmy a podává mi ruku.

A když tak proplouvám tímhle světem, touhle realitou, tak si alespoň můžu říct, že už se těším, až si zase jednou sednu, přečtu knížku a ní si vypiju zelenej čaj, až se zaposlouchám, zamyslím, zasním. Třeba je na nečem takovém postaveno štěstí - kdo ví?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 21. prosince 2011 v 20:54 | Reagovat

Hlas Serje Tankiana je něco neskutečného <3 Ale od SOAD neznám ani jednu písničku, což je ostuda. Zatím jsem se k nim přes ostatní kapely nedostala, ale chystám se na ně.

2 nuna nuna | Web | 25. prosince 2011 v 21:28 | Reagovat

"po zemi se tam neválí tolik igelitů a lesy jsou tam čistější." kde kde kdeee? Vezmi me tam!

3 Nebožka Nebožka | Web | 8. ledna 2012 v 21:28 | Reagovat

Jsem si jistá, že štěstí má i tuhle podobu. Moje chvíle štěstí jsou dost podobné, jenom s kávou a v nějaké z mých oblíbených kaváren.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama