Srpen 2011

Pod lampou je tma

31. srpna 2011 v 19:20 | S. |  Co mě napadne
Když jsem byla malá, měla jsem takovou tu tužku s neviditelným inkoustem, který lze přečíst jen pod UV světlem.
Před spaním jsem si pokaždé čmárala na zeď svoje veliká tajemství a bylo to hrozně fajn. Pamatuju si, jak jsem jednou byla kvůli nečemu naštvaná na rodiče a připadala si ukřivděná, tak jsem vzala tu tužku a pěti tahy jsem nakreslila na tu zeď obrovský kosočtverec s čárkou uprostřed. Bylo to uspokojující, když přišli do pokoje a viděli jenom čistě bílou zeď.
Občas přemýšlím, jestli tam ty nápisy ještě jsou, ale kouzelnou tužku už nemám. Zbyla jen kapka tajemna a špetka nostalgie.

Končí prázdniny, skončí tenhle rok, měsíc, den, minuta..
Květiny uschnou. Lidé zestárnou. Pomíjivost je všude kolem nás.
Vteřiny stále ubíhají a nikdo je nedokáže vrátit zpátky.
Říkáme si, že jednou se všechno přece musí obrátit - k lepšímu samozřejmě. Potom vše bude perfektní.
Každý čeká, že úspěch přijde sám o sebe. Možná by mu ale měl člověk jít naproti.
Říká se, že všechno krásné musí skončit, aby mohlo začít něco ještě hezčího.
Někdy si tím nejsem jistá.

Válka je mír.
Nevědomost je síla.
Svoboda je otroctví.
Vrchol kacířství je zdravý rozum.
Orwell byl bůh.

Knižní dotazník na úvod knihomolské rubriky

29. srpna 2011 v 0:43 | S. |  Knihy
Právě jsem vytvořila slíbenou rubriku. Jako úvod sem hodím tenhle knižní dotazník, myslím, že si v něm můžete udělat slušný obrázek o mně a mé lásce ke knihám.:) Mějte strpení - takhle rubrika se teprve rozjíždí, ale mám v rozepsaných téměř dokončené recenze několika knih, takže je zde už brzy uvidíte.

Změny jsou život

24. srpna 2011 v 22:51 | S. |  Co mě napadne
Chvíli jsem přemítala nad tím, jestli názvy článků nejsou občas trochu přehnané.
Vím, je to přece hra. Teď je jen otázka, jaké jsou její pravidla.

Ale o to teď nejde. Dostala jsem chuť na změny. Možná jste si všimli, že do menu přibyly tři ikonky.
Skvělá věc, tyhle známky. Nemusíte nic říkat, protože známky to řeknou za vás. A ikonka rovná se názor.
Krom toho mi nějak přestala stačit jedna rubrika, v nejbližší době se tu objeví další dvě. Vzhledem k tématům, kterým se tu tak nějak věnuju, asi nebude těžké uhodnout, které to budou. Napadlo mě, že bych si mohla do menu hodit nějaký citát, ale pak jsem to zavrhla.
Mám v hlavě mnoho nápadů, o čem psát. Pokusím se z posledního prázdninového týdne vytěžit co nejvíc a věnovat čas i tomuhle webu.

Nebudu se znovu rozepisovat o tom, jak mě příšerně štve počasí tohoto týdne.
Ačkoli se mě všichni snaží vytáhnout ven, poslední tři dny jen sedím doma. Nevadí mi to, naopak si toho užívám. Samota mi nevadí. Jakkoli to zní divně - poslední dobou strávím mnoho času přebíháním mezi fiktivními světy.

Pokud nejste jako já, užívejte si sluníčko. A jestli Vás vedra obtěžují také, užijte si alespoň to ostatní.
Mějte se krásně. :)

Nehody a náhody

22. srpna 2011 v 14:24 | S. |  Co mě napadne
Můj slib z minulého článku se sice nekoná, zato se mi v počítači nahromadilo několik fotek.

Předevčírem jsme se sestrou dostaly chuť na čokoládové muffiny. Všechno se vcelku podařilo, dokonce to bylo poživatelné - jenže já tam zapomněla dát prášek do pečiva.

Nevím, jestli vážně zapůsobilo upozornění v menu ohledně komentářů, ale už dlouho mi nikdo nenapsal, že mám supr blogís a měla bych mrknout na ten jeho.

Ta vedra mě ubíjí. Vás ne?

Včera jsem byla v letním kině na filmu V peřině. Žádný zázrak se nekonal, nemůžu sice říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale v některých chvílích se mi to zdálo mírně nudné. A songy byly až na dvě pecky od Kabátů (jejichž nová deska je mimochodem fakt super!) dost slabé. Sečteno podtrženo - nedojme ani neurazí.

Vzpomínky na budoucnost

16. srpna 2011 v 23:36 | S. |  Co mě napadne
Na blogování je fajn, že můžete psát, kdy vás napadne, přičemž rozsah textu si volíte sami. Není to, jako když ve slohu dostanete za úkol napsat dvě stránky na určité téma a už nic pořádného vás nenapadá, tak to zaplácáváte zbytečnými vloženými větami. Píšu krátce, protože přehnaně dlouhé články nějaké neznámé nikdo nečte. Ale o tom těď nemluvím.

Více než týden jsem se neozvala. Ne, že bych neměla o čem psát, spíš jsem mezi lítáním po venku a čtením ani na blog nemyslela. A teď několik útržků, které bych ráda řekla.

♦ Když mi pohled sklouzl k tématu týdne, zůstala jsem jen nevěřícně zírat. Co je to sakra za hloupost, nějakej hajzlpapír jako téma týdne?

♦ Konečně jsem koukla na film Mr. Nobody. Byla jsem z toho mírně zmatená, nicméně film je to krásný, navíc s mnoha otázkami a úvahami. Pokud jste jej neviděli, nenechte si jej ujít. A bylo mi doporučeno zhlédnout i Motýlka, kdy jsem rozhodně také nelitovala. Jde o film z vězeňského prostředí, CSFD vám řekne víc. Knížka je prý stejně skvělá, pokud na ni narazím, vrhnu se na ni také.

♦ Přes prázdniny úspěšně zvládám větší množství knih, než jsem zvyklá. Mám v plánu ty dobré zmínit v některém z příštích článků.

♦ V blogování nejde o to, jak kdo umí psát (případně kreslit, fotit,..), jde jen o to, jak se kdo umí ukázat. Nespravedlnost je holt svině, hlavně když vidíte, když má někdo, kdo ani pořádně neumí česky, stovky návštěv denně. A naopak, a to je ještě horší.

♦ Někde jsem kdysi četla, že stejně jako si můžete zaplatit skok padákem, se můžete nechat zavřít na čtrnáct dní do temné místnosti, přičemž k jídlu je podávano pouze ovoce. Prý to člověka změní. Někdy přemýšlím, jaké by to asi bylo.

Závěrem se omlouvám za tenhle článek, příště se pokusím o souvislý text.

The best summer shoes

10. srpna 2011 v 14:33 | S. |  Fashion
Botky na léto. A když už je léto, tak i sluneční brýle.

Zprávy za posledních tisíc let

9. srpna 2011 v 21:18 | S. |  Co mě napadne
Začnu větou ohranou všemi školou povinnými na blog.cz . Pěkně nám to utíká, přátelé.
Mimochodem, pokud Vám den začíná v půl jedné odpoledne, nedivte se, když se najednou podíváte ven a ona je tam tma.

Ne, vážně. Posledních devětatřicet dní se pohybuju mezi zevlováním doma, nicneděláním venku, čtením, koukáním na televizi a spánkem. Spánkem, jak dnes poznamenal tatínek, v poměrně posunutém čase.
Včera jsem byla v knihovně a vrhla jsem se na Tolkienovi Nedokončené příběhy a Cherub - Vězení od Muchamoora.
Oboje doporučuju. Taky strávila dvě hodiny v brněnské Vaňkovce, koupila jsem si ale jenom jednu černou mikinu v New Yourkeru. Večer jsem zašla s několika známými ven.
Dneska jsem vstala, jak už jsem tu psala, v půl jedné. Kromě návštěvy babičky a několikahodinové úpravy nehtů na nohách jsem nedělala nic, co by stálo za řeč. Nechci, aby to vyznělo, že nemám co dělat a že doma umírám nudou.
Zatím mi tenhle způsob přežívání vyhovuje.

Večer vidím na ťukání do klávesnice ve wordu, kousek historie Ardy a nějakej film. Má někdo návrh?




Milovaný příběh Túrina Turambarara. Poprvé jsem jej četla v Silmarillionu, v Nedokončených příbězích je však v neokleštěné podobě. Yeah!

Třicet dní blogerkou

6. srpna 2011 v 22:46 | S. |  Co mě napadne
Je to dnes třicet dní ode dne, kdy jsem zde poprvé psala článek.

Včerejší nákupy

5. srpna 2011 v 0:52 | S. |  Co mě napadne
Včera jsem byla ve městě. Koupila jsem si pár věcí a rozhodla jsem se o tom napsat článek.

Jako první Vám představuju tenhle tělový lak na nehty od Essence. Už se po něm pokukuju delší dobu. Jediná nevýhoda je, že moc extra nekryje, jak jsem zvyklá u tmavších laků.

Občas mě přestane bavit moje přírodní barva vlasů, ale normální barvu nechci, a tak to řeším těmihle přelivy.
A červenou jsem si zamilovala:)


Tyhle náušnice byly neskutečně levné a ještě se mi strašně zalíbily.


Tyhle provázky (nevím, jak bych to jinak nazvala.) jsem milovala, když jsem byla mladší. Hrozně dlouho jsem je nikde neviděla, ale jak jsem na ně dneska narazila, měla jsem chuť si zase připomenout minulost.


V Levných knihách jsem narazila na Ingidového draka, kterého si chci přečíst už nějakou dobu. Knížka stála jenom stovku, tak jsem neodolala. A nemůžu si pomoct, ale ten papír krásně voní.


A na závěr Žena a Život. K časopisu je krém od značky Ryor, tak jsem si říkala, že za 29Kč se to vyplatí.


Když prší štěstí

1. srpna 2011 v 22:50 | S. |  Co mě napadne
Nevím, jestli je to jenom můj úsudek, ale zatímco před dvěma měsíci si tu všichni stěžovali na akutní nedostatek času, teď, v půli prázdnin, mají všichni naopak problém s tím, že už sice mají času dost, ale neumí ho využít. Něco na tom bude.

Co dělám já? Když zrovna nečtu, nepíšu, nejsem venku s přáteli, nejsem venku sama, nekoukám do stropu a na hvězdy, nekoukám na filmy a legendární Jak jsem poznal vaši matku, nespím, nejím, nehledám absolutní zbytečnosti na internetu a nevykrádám zrovna McDonalds vodní pistolkou, tak už asi vážně nic.

Udivuje mě, jak si všichni stěžují na déšť, přitom déšť v létě patří k nejhezčím věcem. Vím, že je prokázané, že slunce působí příznivě na psychiku, ale to, že jsem šťastná, když venku prší, mi nikdo nevymluví.

P.S: Měla bych se Vám představit. A chtěla bych poupravit design - víte, jak jsem psala, že v jednoduchosti je síla?
Někdy je asi lepší udělat si věci složitější, než ve skutečnosti jsou.